Pro jedny město duchů, pro jiné město historických událostí. Událostí, o kterých každý soudný člověk prohlašuje totéž. Jak se to mohlo stát? Nesmí se to opakovat. Přesto se zdá, že historie se pokaždé opakuje. Stejná otázka. Jak se to mohlo stát?
Edmund Burke tvrdil: „Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic.“ (Zdroj: https://citaty.net/autori/edmund-burke/ )
V naší škole se snažíme o mnoho věcí. Nebudu je zde všechny jmenovat. Jednu věc však zmíním – snažíme se, aby naši žáci byli slušní lidé, kteří napnou všechny své síly k pomoci slabším, k boji se zlem a nesvobodou. Vždy to samozřejmě nevyjde, ale snažíme se. I k tomuto cíli jsme se snad přiblížili návštěvou Malé pevnosti a Muzea ghetta Památníku v Terezíně. Jak naši „deváťáci“ reagovali? Nechme je promluvit.
Archiv rubriky: třídní akce
Deník Kláry a Natálie z lyžáku na Souši
Sobota 20. 1. – Je asi zbytečné psát, že jsme přijeli ve tři hodiny a vybalovali, protože to si jistě každý odvodí nejspíš sám, ale je určitě důležité vědět, že jsme hned po všech těch věcech, které jsou nutné po příjezdu udělat, obuli sněhule a šli na trek. To zase kecám, ale chápeme se. Šli jsme se porozhlédnout po okolí. Vlastně, já si myslím, že to také bylo o tom, očíhnout si lidi ze ZŠ Nové, s nimiž jsme pak celý týden museli provádět symbiózu, nebo se o to alespoň snažit.. První pocity byly asi takové – jsou to namyšlení ešusové a kedlubňáci, ale nenechte se zmást prvním dojmem. Po procházce jsme šli všichni otestovat zdejší kuchyni a všichni se tvářili při příchodu naprosto nadšeně, já si však nemyslím, že všichni tak nadšení i odcházeli…
Německá módní přehlídka ve dvacátém prvním století, oder Modes Robes in Deutsch
Am Dienstag jsme měli, my deváťáci, němčinu o odpoledkách obohacenou o netradiční událost. Klassenzimmer Ethik se stala předváděcím molem, po kterém se procházely modelky a modelové v propracovaných outfitech. Podrobný komentář byl – wie jinak – in Deutsch. Celkem se účastnilo 8 (acht) modelů a vystřídalo se acht komentátorů. Trendem byly džíny (die Jeans) a triko (das T-shirt), občas mikina (das Sweatshirt) a v jednom případě auch tepláky (die Sporthose), sluneční brýle (die Sonnenbrille) und kšiltovka (die Kappe). Ganz interessant byl klobouk (das Hut) ve tvaru podprsenky (BH). Komentář byl super und nicht langweilig. Celou přehlídku doprovázela stylová Musik, která mnohdy podněcovala k plamennému toll výstupu. Na naši přehlídku můžete nahlédnout v následující authentisch ukázce. So, bis später und tschüss.
Den s devítkou z Roudnice
Středa 15. června se stala dnem, kdy žáci devátého ročníku zdatně reprezentovali naši školu. Jako hostitelé přivítali a provedli školou milou návštěvu. Jednalo se o žáky 9. třídy základní školy z Roudnice nad Labem, které doprovázela zástupkyně školy a třídní učitelka žáků. Naši deváťáci si pro ně připravili následující program. Uvítání proběhlo na nádraží Povrly, kde je očekávali chlapci s paní učitelkou Melounovou. Cestou do školy je seznámili s obcí, představili jim sportovní a zimní stadion, využívané při hodinách tělesné výchovy, v areálu školy je seznámili s naučnou stezkou.
Žáci naší školy navštívili Revolution train
Na první kolej před staniční budovu Ústí nad Labem – Střekov byl ve čtvrtek 9. 6. přistaven zvláštní vlak. Prvními cestujícími, kteří do vlaku nastoupili, byli žáci 7. a 8. třídy z Povrlů. Během téměř 90 minutové jízdy vlak zastavuje ve stanicích, které si pro ně teprve život připravuje. Ve vlaku se vyskytnou v situacích, kde budou rozhodovat o budoucnosti a osudu jiných osob. Diskotékový bar, automobilová havárie, vězení, doupě feťáků, policejní vyšetřovna nebo detoxikační centrum. Společným jmenovatelem těchto situací jsou drogy a rizika, která jsou spojená s jejich požíváním. Naším průvodcem byl člověk, který nás seznámil i se stanicí konečnou.
Milé Činoherní studio, „Činoheráku“!
Před týdnem (29. 2.) jsme společně s dětmi sedmé třídy navštívili vaše představení My děti ze stanice ZOO. Přiznám se, že jsem poněkud váhal, zda je toto představení vhodné pro takové děti, jakými sedmáci bezesporu jsou. Pak mi však došlo, že hlavní hrdinka Christiane F. byla téměř vrstevnicí „mých“ dětí. Váhání nejít přešlo v jistotu jít. Nelituji ani vteřinu, že jsem se takto rozhodl. Pomocí vašich skvělých výkonů jste mi pomohli naplnit hned několik výchovných cílů, jež na mě, ostatní pedagogy a školu obecně klade dnešní společnost. Od umění etikety (chování v divadle), k oblečení (jasná motivace alespoň trochu se obléknout jinak) k drogové problematice, mediální výchově a práci s textem. To vše jste mi naservírovali takovým způsobem, že to ve mně rezonuje ještě teď. A jak se to líbilo dětem? Dovolte mi poslat vám pár komentářů.