Žáci 6. A připravili pro své nejmladší spolužáky z 1. A netradiční dárek. Skoro dva měsíce pracovali na svém pohádkovém pásmu – od výběru pohádky, přes tvorbu scénáře, kostýmů, kulis a rekvizit, až po secvičení téměř čtyřicetiminutového představení. V úterý 17. prosince 2024 toto představení s úspěchem zahráli a představili tak dětem čtyři klasické pohádky: Růženka, O třech prasátkách, O veliké řepě a O Popelce. Výsledek představení předčil naše očekávání, o čemž se můžete přesvědčit v naší galerii, kde jsou pohádky k dispozici ke zhlédnutí.

Dnešní den se pro děti z 2. tříd nesl ve znamení kultury a radosti. Ráno jsme společně vyrazili vlakem do Děčína, kde jsme navštívili místní divadlo. Děti měly možnost zhlédnout krásnou vánoční pohádku, nesoucí poselství o vítězství dobra nad zlem. Děj se odehrával v zasněžené vesničce, kde žila laskavá, chudá chalupnice. Byla to žena s dobrým srdcem, ochotná pomáhat všem, kdo to potřebovali. Jejím sousedem byl lakomý, bohatý mlynář, kterého zajímal pouze vlastní prospěch a jmění. Děti si odnesly z pohádky důležité poselství o významu přátelství, laskavosti a odpuštění, které patří k pravému duchu Vánoc.

Čtěte více

Po delší době opět kultura a rovnou v divadle. Dne 19. 10. jsme měli možnost navštívit generálku divadelního představení Aida v Severočeském divadle opery a baletu. Tato opera je jedním z nejslavnějších děl italského skladatele Giuseppe Verdiho. Vznikla u příležitosti otevření Suezského kanálu a od triumfální premiéry v káhirské opeře v roce 1871 patří tento romantický příběh o lásce a zradě na pozadí válečné vřavy ke stálicím repertoáru operních domů na celém světě. A my jsme byli u toho. Bylo to náročné, dvě dějství trvající dvě hodiny, bez kostýmů, čtecího zařízení, ale s krásnou hudbou a zajímavým baletem. Fantazie nám všem v hlavě běžela na plné obrátky. Děj jsme znali, triumfální pochod, který zněl celý týden po škole jsme slyšeli a poznali. Jako třešnička na dortu bylo, že si na nás udělal čas pan dirigent a přišel nás pozdravit do foyer.

Pocity žáků z představení byly smíšené, někdo řekl už nikdy více, někteří chtějí zajít do divadla znova a vidět to celé i s kostýmy, protože závěrečné dějství, plné nečekaných zvratů, jsme již neviděli. A někdo byl prostě rád, že se ulil na tři hodiny ze školy. Já, jako organizátorka, oceňuji, že se všichni chovali slušně, neudělali ostudu, oblékli se společensky a do divadla s námi doopravdy odjeli. Děkuji vám všem. Třeba si jednou, až budete starší, vzpomenete, jak jste byli se školou v divadle a třeba zrovna na Aidě.