Zdravím, po pěti dlouhých letech jsme se opět vydali do Jizerských hor do Desné, abychom se vyváleli ve sněhu. Pan učitel mi svěřil úkol napsat Vám, pár vět o našem dobrodružství, tak doufám, že Vás to neodradí další rok to taky zkusit. Při cestě jsme si já a pan učitel Hauzner zavzpomínali na poslední lyžák, protože autobus nemohl opět vyjet až k chatě. Vzalo nás nakonec pár hodných duší nahoru auty. Po obědě a poledním klidu jsme se už konečně vydali na sjezdovku. Rozdělili jsme se na snowboarďáky, na začínající lyžaře a na pokročilé lyžaře. Po lyžovačce jsme dokulhali do chaty, umyli se a snědli véču. Teď po nás chtěli, abychom se ZŠ Vyhlídka hráli deskovky, ale nakonec hrají Povrly s Povrly a Vyhlídka s Vyhlídkou. Barča Sedláková 9 tř.
středa : Dnes při snídani nám pan učitel oznámil, že po snídani půjdeme na sjezdovku a odpoledne půjdeme na běžky. Při slově “běžky” většina povrláků nesouhlasně zabručela. Při zpáteční cestě ze sjezdovky mě napadla nebezpečná zvířata Hauzner hrozivý a Hacko divoký, ale přežila jsem. O poledním klidu začalo opravdu silně pršet, tudíž někteří doufali, že na dveře jejich pokoje zaklepe pan učitel Hauzner oznamující, že se nikam nejde. To se hodně nečekaně nestalo, protože déšť ustal. Na běžkách jsme se rozdělili na dvě skupinky a rozjeli jsme to. Po učení se správné techniky začalo sjíždění menšího kopečku, při kterém jsem si uvědomila, jak moc se mám ráda, a že nechci nabourat do svodidel. Při následném běžkování se spustil déšť a já toho měla doslova plný kecky.
Během večeře jsme se dozvěděli, že se dnes opět nevyhneme hraní hry se ZŠ Vyhlídka. Měli jsme se ve dvojici naučit šest tematických básniček, a abychom se snažili, tak se hrálo o peníze. S mojí parťačkou Klárkou jsme se shodly, že se nám moc nechce snažit. Nakonec jsme vyhrály a dost jsme se u toho zadýchaly. Doufáme, že zítra nebude pršet, protože nám dochází prostor na sušení oblečení.
čtvrtek : Pokud jste si mysleli, že dnes svítilo sluníčko na blankytně modrém nebi nebyl jiný mráček, tak jste byli na omylu. Při snídani oznámil ZŠ Vyhlídce jejich pan učitel, že kvůli dešti dopoledne zůstanou v chatě a většina z nás doufala, že uslyšíme to samé. Asi tušíte, co jsme slyšeli. Když jsme přileji na sjezdovku přestalo pršet, ale během třiceti minut se spustil liják, a my už přemýšleli, kam jsme si ještě nedali sušit oblečení. Při cestě na chatu jsem se opět potkala s Hackem divokým, ale tentokrát jsem do něj “omylem” strčila a on se svalil do sněhu.
Při odpoledním klidu jsme si všimli, že venku zase leje jako z konve a někteří zase doufali, že se před dveřmi zjeví pan učitel Hauzner hrozivý a aspoň teď nám řekne, že nikam nemusíme. To se taky nestalo. Díky bohu přestalo pršet a sem tam dokonce i sněžilo. Dost jsem si to užila i když jsme se občas bála, že zahučim do potoka.
Večer jsme nečekaně opět hráli hru se ZŠ Vyhlídka, a opět se nikomu nechtělo. Hrál se “Soušský kvíz” a naše skupinka jménem “Sněženky” se umístil na 3. místě.
pátek : Poslední den se počasí nad námi smilovalo a nepršelo. Ráno sice byla mlha a bylo chladněji než předešlé dny, ale já byla rozhodně spoko.
Myslela jsem si, že když jsme letos nejeli slalom na lyžích, tak bychom mohli ten biatlon vynechat, jenže po našem společném závěrečném focení nám pan učitel oznámil, že se biatlon pojede.
Po poledňáku jsme šli na louku, která je před chatou, kde jsme měli jet biatlon. ( konečně aktivita bez ZŠ Vyhlídka) Menší “problém” byl v tom, že na louce nebyla vyjetá žádná dráha. To ale není nic s čím bychom si neporadili. Zkrátka jsme si dráhu vyjezdili sami. Jako první se jel závod jednotlivců a potom štafetu. Byly tři skupiny a naše skupina se umístila na krásném 3. místě.
Zítra jedeme domů. Lyžák jsem si fakt moc užila a myslím, že ostatní určitě taky. Pokud budete mít tu příležitost jet, tak určitě jeďte!!!