V pátek 26. 4. se naše škola premiérově účastnila závodu Dračích lodí. Na úvod několik obecných informací. Posádku tvoří 20 pádlařů, jedna bubenice (ta udává tempo pádlování) a kormidelník (toho přiděluje pořadatel). Trať je dlouhá 200 m. Nejprve se jedou kvalifikační rozjížďky, a pak se lodě podle časů rozřadí do jízd o celkové umístění.

Naši posádku tvoří úplní nováčci, ale nadšení a elán máme jako profesionálové! Po úvodní instruktáži na suchu okukujeme lodě a ostatní závodníky. Naše bubenice Jana je trochu nervózní při pohledu na miniaturní sedátko, kde má sedět. Nevypadne z lodě? Ostatní členové také nejsou zrovna jistí, když nemotorně nastupují do lodě. Vše řídí svými pokyny kormidelník s reproduktorem.

Jdeme na to! Plavba na start chvíli vypadá jako pohyb zraněné stonožky. Pohyb pádel se ani vzdáleně neblíží symetrii a souladu. Spíše šermovačka pádel a cákanice na Labi. Uff. Jsme na startu. Tep máme jako kosmonauti. Výstřel a start! Bubenice Jana nasazuje takovou kadenci úderů do bubnu, že by nestíhali ani olympijští medailisté Chalupa se Synkem. No, ani my nestíháme. Jana bubnuje jako kulomet a i kormidelník volá ať zpomalí. Ale jedeme! Těch 200 metrů nám připadá jako maraton a na některé jdou mdloby. Cíl! Jsme bezpečně poslední, mokří a úplně grogy. Ale jsme šťastní. Řveme radostí jako bychom vyhráli Olympiádu. Bylo to nádherný!!!

Nakonec jsme poslední nebyli a jednu loď jsme v jízdě o umístění pod sebe dostali. Celkově to byl parádní den se spoustou zážitků. Všem chci poděkovat za pádlování, fandění a podporu. Příští rok jedeme určitě zase. Ono se to totiž nedá dost dobře popsat, ani vyprávět. To se musí zažít. Ahóóój!

Štěpán Hauzner a Povrláci