Příběh vznikal při diferenciované výuce. Jedná se o formu výuky, kdy jsou žáci podporování s ohledem na jejich vyzrálost, schopnosti, dovednosti ve čtení a psaní. Dne 20. 3. 2025 jsme obdrželi rozhodnutí o hlavní výhře v literární soutěži. Náš příběh nazvaný „Zvětšovací brýle“ byl vybrán jako nejlepší! Umístili jsme se na nádherném 1. místě! Příběh bude vydán v knižní podobě jako komiks a bude prezentován ostatním školám a učitelům na pedagogické konferenci v Praze. Současně bude naše dílo představeno a v komiksovém výtisku darováno paní spisovatelce Jitce Vítové, se kterou dlouhodobě spolupracujeme a která je pro nás významnou inspirací. O náš příběh projevila zájem i místní knihovna v Povrlech, díky čemuž si jej bude moci prohlédnout i široká veřejnost.
Máme z vítězství nesmírnou radost a těšíme se na další literární výzvy. Odkaz : literární soutěž – 2. třída
Jsme druháci, paralelní třídy, kteří spolu tráví čas, společně objevujeme svět a tvoříme. Brzy jsme se naučili číst a psát deníky a příběhy. Soutěže nás velmi baví, a tak jsme s nadšením přijali literární výzvu. Máme rádi spisovatelku J. Vítovou, jejíž krásné příběhy nejen čteme, ale také se z nich učíme. Díky soutěži jsme se i my mohli stát spisovateli. Na příběhu jsme pracovali každou volnou chvilku, i po vyučování. Nejdříve jsme vytvářeli myšlenkové mapy a navrhovali zápletky, které by mohly děj obohatit. Každý žák napsal svůj vlastní příběh, do kterého mohl vložit své myšlenky. Následně jsme se sešli, abychom vybrali klíčová slova a zápletky. Naším cílem bylo, aby každý příběh obsahoval něco osobního. Další setkání se zaměřilo na úpravu textu. Paní učitelka naše myšlenky a příběhy přepsala, a my jsme pak společně části opakovaně opravovali, abychom odstranili chyby a škrtance.
Bylo krásné vidět, jak děti spolupracovaly a domlouvaly se na grafických úpravách a ilustracích. Po dokončení jsme příběh přečetli ostatním spolužákům a přidali obrázky. Na závěr jsme knihu svázali a předali ji i prvňákům, aby si mohli náš příběh přečíst.
Zvětšovací brýle
Byla jednou jedna školní zahrada. Byla rozdělena na dvě části.
Jednu používaly děti z mateřské školy a druhou využívali žáci základní školy.
Zahrada měla skleníky, záhony a květinovou mini zahrádku.
Děti na ní na jaře pěstovaly zeleninu.
Na těch zahradách žili dva skřítci. Ela a Teo. Neznali se, ani o sobě nevěděli.
Každý bydlel na jiné části zahrady. Teo bydlel v keramické houbě.
Ela bydlela v zahradní konvi.
Příběh, který vám budu vyprávět se stal na konci zimy.
Letošní zima byla dlouhá, mrazivá, a tak se skřítci zahrabali i pod sníh a listí.
Čas utíkal pomalu, těšili se na jaro, které mělo již brzy přijít.
Skřítci neměli co dělat, protože byl všude sníh a na zahradě se nemohlo pracovat.
Tak si lenošili a měli dlouhou chvíli. Teo četl knížku o přírodě. Ela připravovala směsi z rostlin na čaje a dobrůtky. Těšili se na jaro a připravovali si oblečení. Občas vylezli ven, odhrabali sníh ze záhonu. Skřítci stále o sobě nevěděli.
Jednou v noci vylezl Teo ven a chodil kolem školy. Uviděl, že jedna klíčová dírka nebyla zamrzlá, a protože byl skřítek, tak se protáhl a vylezl ve třídě druháků.
Chodil po třídě, díval se do lavic a skočil i na stůl paní učitelky. Tady ležely neopravené úkoly z prvouky a testy, v kterých byly samé špatné známky. Kouknul do nich a viděl, že jsou tam samé chyby, tak se pustil do opravování.
Když byl hotový, skočil do přihrádek, kde našel deníky, které si přečetl.
Tam zjistil, že děti na podzim sklízely brambory a sázely cibulky tulipánů a narcisek.
Při čtení dostal nápad, jak dětem pomůže, aby dostávaly z testů jedničky a znaly přírodu.
Ten večer vylezla také ven Ela. Viděla vyšlapanou cestičku, která ji zavedla ke dveřím, které vedly do školy a do třídy druháků. Protáhla se také klíčovou dírkou, a když vylézala do třídy druháků, zapištěla, protože na stole viděla někoho, kdo se jí podobal. Dalšího skřítka. Pomyslela si: „Já nejsem sama? Jsou tu i jiní skřítci? Třeba budeme kamarádi.“
Zeptala se ho: „ Kdo jsi? Jak se jmenuješ?“
„Jsem skřítek Teo z houby a žiju na školní zahradě.“
Teo se jí zeptal: „Kdo jsi ty?“
„Ela z konve.“
„A co děláš tady ve třídě, Teo?“
„Opravuji dětem úkoly a zlobím se, nic neumí.“
Ela se rozhlédla po třídě a viděla, jak jsou na oknech nezalité kytky, které jsou hnědé, suché.
„Nic neumí a ani o kytky se nestarají.“ Skřítci uklidili třídu a postarali se o kytky.
A protože začalo svítat, vrátili se společně k Teovi do houby.
Když ráno děti přišly do školy a do třídy, divily se, že kytky přes noc ožily, byly zelené, zdravé a zalité. Také hlína u kytek byla mokrá, a uschlé listy zmizely.
Paní učitelka byla překvapená, protože měla opravené sešity, které včera zůstaly ve třídě.
Na tabuli byl vzkaz od skřítků, že brzy bude první jarní den.
Ráno do třídy přišli žáci, ale chyběl Dan a Maty. Ti při cestě do školy našli divné brýle.
Dan si je nasadil a viděl malé stopy, které ho zavedly ke keramické houbě.
Dan zavolal na Matyho, půjčil mu brýle, aby také viděl svět zvětšený. Brýle zvětšovaly předměty, byla to dvojitá lupa.
Přes brýle viděli podivné figurky, které se hýbaly. Byli to skřítci. Ti vylezli z houby ven a ptali se kluků jestli nejsou ze druhé třídy.
„Jo, jo jsme druháci. A vy jste kdo?“ „My jsme skřítci z vaší školní zahrady, jmenujeme se Teo a Ela a pracujeme na vaší zahrádce, když spíte. Včera večer jsme byli u vás ve třídě a viděli, že se neumíte starat o kytky a nic neznáte.“
Právě zvonilo, děti šly na přestávku svačit ven a kluci jim vyprávěli o skřítcích a o zvětšovacích brýlích. Žáci se začali přetahovat o brýle až je rozbili.
Zůstalo jedno sklíčko, kterým viděli jenom Tea.
Teo jim prozradil, že když udělají dobrý skutek, pomůžou zvířátku nebo rostlinám, tak je mohou vidět i bez brýlí.
Děti se začaly učit, četly knížky o přírodě, poslouchaly ve škole paní učitelku a vždy, když zachránily nějakou kytičku, zalily zeleninu, pomohly broučkům, viděly skřítky, kteří jim přišli na pomoc.
Teo byl rád, že děti něco naučil. Ela se radovala, že má kamaráda a není už na zahradě sama.
Paní učitelka byla spokojená, protože děti se naučily jak se starat o kytky, přírodu a učení je bavilo. Proto pro svoje žáky připravila zahradní párty, kde si společně i se skřítky užívali jarního počasí. Všem se hezky společně žilo.