Chcete vědět jak se žije v Senegalu? Jak se staví bungalovy z PET lahví? Pojďte se s námi seznámit s projektem “Plast nemusí být jen odpad”. Vyprávění o životě v Africe, zkušenostech našeho hosta ze Senegalu a jeho pohledu na svět. Workshop v naší škole a školkách byl součástí projektu, ve kterém nás Lucie a Bacary seznámili se svým ekologickým projektem. Více o projektu zde. Video zde.
Senegal a Česko – trochu od všeho. V takovém duchu se nesla vzácná návštěva Bacaryho – obyvatele země Senegal na černém kontinentu. Přijel do České republiky poprvé a zavítal do Povrlů, potažmo do naší školy. Nutno říct, že po těch několika hodinách, které tu strávil, si našel cestu ke všem dětským srdcím, která jsou upřímná a na rozdíl od některých dospělých nezatížená předsudky a zvláštním druhem odtažitosti. Bylo hodně zajímavé a obohacující pozorovat, jak s dětmi dokázal komunikovat i bez znalosti řeči toho druhého. Stačilo k tomu pár bubnů, kbelíků a misek a společná senegalsko – česká kapela byla na světě. Naučil děti pár domorodých slovíček a společně s Lucií, jeho kamarádkou a také překladatelkou, představili dětem jeho rodnou zemi prostřednictvím videí a třeba i skutečných plodů baobabu, které měly děti možnost ochutnat. Když mu prvňáci předali vlastnoručně vyrobené dárky a také tradiční české sladkosti, které spolu s rodiči koupili, byl dojatý k slzám… a to doslova. Při pohledu na tu bezprostřední a příjemnou atmosféru, která mezi dětmi a tímhle exotickým návštěvníkem panovala, mě napadlo, jak by asi na světě bylo, kdyby bilaterální vztahy mezi národy byly na stejné úrovni.
K. Suková
DOTEKY SENEGALU
V životě nás ovlivní mnoho prožitků, událostí a setkání. Takovým výjimečným setkáním pro nás byla návštěva Bacaryho, domorodce ze Senegalu. Společně s ním nás navštívila jeho kamarádka Lucie (původem z České republiky), která pomáhá v Senegalu s recyklací plastů a stavbou bungalovů. O tomto projektu nám vyprávěla a pouštěla dokumentární videa. Už víme, že je svět rozdělený na kontinenty neboli světadíly. A že na každém kontinentu jsou státy různých velikostí se svou státní vlajkou a hlavními městy. V každé jednotlivé zemi mají svůj jazyk. Je tolik rozdílů mezi naším domovem a domovem Bacaryho! Senegal znamená „radostná pohostinnost“ a tamní lidé žijí v úctě k druhému člověku. „Kasumaj inge Bacary“, řekl nám Bacary při seznámení. Nezůstali jsme pozadu a také jsme se mu senegalsky představili. Neprožili jsme spolu dlouhý čas (pouze 2 vyučovací hodiny), ale byl to čas velmi intenzivní. Společně jsme si zabubnovali a zahráli na africké nástroje. Poslouchali jsme, když nám Bacary hrál relaxační hudbu na bubínek. Lucie nám vyprávěla, jak se v Senegalu žije, jaké zvyky a tradice tamní obyvatelé ctí, co je pro ni jako Češku zajímavé a jiné. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí, třeba že v Senegalu nemají lidé lednici, a proto si musí zajistit veškerou potravu čerstvou, vše ihned zpracují a zkonzumují. Vyzkoušeli jsme si, jak nosit misky s jídlem na hlavě, což vyžadovalo značnou míru koncentrace a správného držení těla. Každé jídlo jedí v pohostinnosti společně z jednoho talíře u jednoho stolu, každý člen má přidělenou část jídla. Pokud je člověk sytý a nechce dojídat, odejde od stolu a na jeho místo přijde hladový pocestný, kterého neznají. Toto sdílení je pro ně naprosto přirozené. Chtěli jsme si s Bacarym tento zážitek vyzkoušet. Přesunuli jsme doprostřed třídy dvě lavice, na kterých jsme měli připravené pohoštění pro Bacaryho. Všichni jsme se kolem stolu postavili, senegalsky si popřáli „dobrou chuť“ a pak jsme si jídlo společně vychutnali. Bylo to neuvěřitelně intimní a příjemné. Také jsme si vyzkoušeli krájení cibule v ruce, což nebylo vůbec jednoduché, ale Bacary jí takto oloupal úplně bez potíží. A znáte strom Baobab? Strom, který roste v Senegalu? My už ano, a dokonce jsme ochutnali i semena z jeho plodu. Někomu zachutnala, jinému méně, ale máme radost, že jsme něco tak exotického mohli ochutnat. Bacary je velmi otevřený, srdečný, vřelý člověk, který přirozeně projevuje své emoce. Vyrobili jsme pro něj a pro děti v jeho komunitě korálkové náramky, namalovali mu obrázky, darovali mu typicky české pochutiny a dárek z Povrlů v podobě trička. Objímal nás a tekly mu slzy štěstí. Hodně nás toho naučil a jsme za toto setkání lidsky velmi vděční!
Prvňáci
Dobrý den, chtěli bychom moc podekovat za organizaci skvělého projektu Senegal a nahlédnutí do jiné kultury společně s Bakarym. Julinka přišla domu opravdu nadšena, vyprávěla o Bungalovech z plastu, ze je možné plasty využít, byla nadšena z krájení cibule, nošeni předmětu na hlavě a uvědomila si, že to Bakary nemá tak jednoduché, jako my, dojedeme do obchodu, vybereme si na co máme chuť, zaplatíme kartou a auto nám vše doveze domu. A co ji nejvíce asi překvapilo, jak jedí v Senegalu z jednoho talíře, rozdělí se s přáteli i neznámými. Dojati jsme byli všichni jak byl Bakary nadšený ze společného stolování ♥️ Tak se člověk jako zaneprázdněný manažer zamyslí, řekne si, že je krásný nedělní oběd u jednoho stolu, ale že bychom se měli opravdu zastavit, vážit si více všeho kolem i co nám dává příroda a hlavně sami sebe a trávit spolu více času pohromadě minimálně u jídla. Obejmout se a říct si, že se máme rádi a jsme vděční za to, jak můžeme žít, ne se jen nekonečně honit za něčím, co třeba člověk ani v životě nestihne.
Proto si važme každé chvíe spolu, zastavme se a užívejme života a každého nového dne.
Mnohokrát děkujeme
rodina Vankatova ♥️