Ve čtvrtek 14. 12 jsme se vydali já, Martin, a Eliška prezentovat náš plán o renovaci autobusové zastávky v rámci projektu Mládež pro udržitelný život. Sešli jsme se v 9 hodin ráno na vlakovém nádraží a odjeli jsme autem s paní učitelkou Vaněčkovou do Litoměřic. Počasí nám moc nepřálo, ale to nikomu nevadilo, protože jsme si v pohodě seděli ve vyhřátém autě… Když jsme přijeli do Litoměřic, sešli jsme se s lektory tohoto projektu ve Středisku ekologické výchovy Sever a zástupci dalších 5 škol ze severních a západních Čech. Po necelé hodině čekání přijeli všechny školy (v ten moment jsme už ale snědli všechny koláčky, které nám lektoři nabídli). Na řadě v prezentování svých projektů jsme byli druzí.

Když jsme viděli první prezentaci, věděli jsme, že se nemusíme bát, že by byly náš projekt i jeho prezentace špatné… U jedné z dalších skupin dokonce většinu plánovaného projektu odprezentovala paní učitelka. A vůbec nebudu komentovat projekty ostatních škol. Nic proti, ale 25 tisíc za nákup a zasázení jarních cibulovin…. Jediná prezentace, které byla nějak na úrovni, byla od nejstarší skupiny a to od místního litoměřického zastupitelstva mládeže, které naplánovalo zajištění osvětlení frekventované trasy mezi místními panelovými domy, která má v současné době za tmy díky totální absenci osvětlení podobu „cesty hrůzy“. Když jsme „trochu“ zkritizovali ostatní prezentace, dostali jsme výborný oběd v podobě slaných palačinek. Celý den jsme si moc užili a zjistili jsme, že s prezentacemi na tom vlastně nejsme tak špatně…