… je za námi. Letos jsme se znovu, již tradičně, pustili do projektových dní nazvaných Den Evropy. Příslovečné bylo, že tento projekt probíhal v době, kdy na 9. 5. připadá Den Evropy. V dnešní době se vedou velké debaty, zdali je správné pojímat národní státy v širším měřítku a spíše nás, obyvatele těchto států, pojímat jako Evropany a tak bylo příhodné zpracovat téma evropských států. Projekt, který tímto úvodem nastiňuji, se zaměřil na trochu od obojího. Naše republika, ač hrdá a svébytná, je tak maličká, že se zákonitě musíme spojovat s Evropou a evropskými národními státy. Zároveň bychom ale měli zachovat své zvyky, tradice a hodnoty, které se táhnou stovky let zpět. Naše národnost zde byla od nepaměti a přežila mnoho nadvlád, stále tu jsme. Stále jsme neztratili své hodnoty. Jsme ale jako jedna z mála národností schopni přizpůsobit se, adaptovat se a udržet tradice, které utvářely náš národ po staletí.

Žáci naší školy se do projektu pustili s nadšením (samozřejmě se vždy najdou výjimky), které mne samotného překvapilo. Bylo mezi ně rozděleno sedm států Evropy. Konkrétně Francie, Německo, Velká Británie (bavíme se o Evropě, ne o EU a Brexitu), Španělsko, Norsko, Slovensko a Nizozemí. Všechny týmy byly rozděleny napříč ročníky, takže je tvořili žáci z celého II. stupně bez ohledu na třídu, a ujaly se s velkou vůlí, mnohdy nadšením a vervou svých zemí do práce. Spolupráce, která panovala v těchto týmech, byla až zarážející a bylo vidět, že žáky baví dovídat se nové věci a jsou dychtiví ukázat své poznatky spolužákům z jiných skupin.

Nutno říci, že nemluvíme o prezentacích ve smyslu stůj, mluv, ukazuj na plátno a buď vážným přednášejícím zdlouhavých a drásajících faktů o daném státu. Soubor výtvorů, scének, divadelních představení, kostýmů, jídel, tanců, sportů, dobývání pólů, televizních programů, bojů o nadvládu rodů a dalších pestrých možností přednesu opravdu nejde stručně nazvat prezentací na zadané téma. Jednalo se o úžasnou podívanou, která se jistě žákům zapíše do dobrých vzpomínek na naši školu.

Pedagogové, kteří vedli své skupiny, říkám vedli, ale spíše se jednalo o nestranné pozorovatele, si zaslouží stejnou pochvalu jako jejich svěřenci. Byli pozorovateli a partnery v procesu poznání. Znovu se ukázalo, že se dá učit způsobem zábavným, a tak bezprostředním, jak to jen jde. Přiznávám, byly zde nějaké porodní bolesti. Tak to ovšem bývá vždy, když se věci pojímají jinak. Když se spojí skupina lidí se stejným cílem, ale s různými možnostmi cest k tomuto cíli. Když se spojí fajn myšlenka a lidé, kteří mají chuť ji realizovat. Děkuji všem, jak žákům tak pedagogům a asistentům, že dali vzniknout takovému projektu a doufám, že takových akcí bude jenom více.

Jakub Hacko

Oficiální Den Evropy se každoročně koná 9. května, a tak ZŠ Povrly na počest tohoto slavnostního dne zrušila na 2. stupni výuku a zahájila práci na třídenním projektu. Žáci šestých až devátých tříd byli rozděleni do sedmi skupin a zastupovali tak jednu ze sedmi vybraných zemí. 10. května, kdy všechno vyvrcholilo, byly v jídelně před obecenstvem žáky představeny země jako Německo, Veliká Británie, Norsko, Slovensko, Nizozemsko, Francie a Španělsko. Měla jsem tu čest se tohoto slavnostního dne zúčastnit a veškeré dění pozorovat skrz hledáček fotoaparátu. Po této inspirativní prezentaci evropských zemí musím uznat, že učitelé i studenti na této škole mají nejen výbornou fantazii, ale také představu o tom, co je pro danou zemi příznačné. Jejich výborná tvůrčí činnost se podepsala na propracovaných rekvizitách. Žáci se společně se svými mentory nebáli ani postavit za plotnu a něco dobrého pro obecenstvo uvařit/upéct. A tohle všechno vystupující podtrhli svými skvělými hereckými výkony. Takto velikého projektu jsem se nikdy neúčastnila, ale byla to „pecka“. Za mě mají všichni zúčastnění můj neskonalý obdiv a musím před nimi smeknout pomyslný klobouk.

Lenka Láryšová (studentka UJEP)