Ve čtvrtek 26. 4. k nám opět přijeli lektoři Milan Jeglík a Zuzana Koloušková s obvyklou přednáškou a novinkami z projektu Green Life. Tentokrát nám ještě povyprávěli o jejich cestě do ruské rezervace za zubry a ostatními živočichy. Poté ještě přispěli informacemi o dění na vzdálené Sumatře, třeba jak se zatím rozrostla rezervace či zda se jim podařilo na fotopastích zachytit něco nového. Ke konci přednášky se rozrostla trochu větší diskuze, která byla snad ze všech přednášek největší. Ale hlavně díky ní dostali oba lektoři nejcennější věc, kterou kdy od nás kdy dostali – zpětnou vazbu, jakou formou se chceme jejich unikátní a cenné informace o divoké přírodě dozvídat.
Uhelné safari v Mostě
Dne 3.5 jsme se vydali na velmi zajímavou a celkem složitě zamluvenou exkurzi. Byla to výprava do města Mostu. Cílem bylo navštívit známé uhelné lomy, kde se těží hnědé uhlí. Výpravu jsme započali ráno na nádraží Povrly. Po asi hodinové cestě vlakem do Mostu, přímou cestou bez přestupů, jsme dorazili na nádraží. Tam si nás převzali průvodci a odvedli nás do jejich kanceláře. Po krátké prezentaci o bezpečnosti jsme nasedli do přestavěného popelářského auta, kterému říkali Jeep. Dorazili jsme na nedalekou vyhlídku, kde byl překrásný výhled na rozlehlý lom. Zde nám řekli pár informací o samotné těžbě a o tom, jak to bude v budoucnosti. Taky jsme se dozvěděli, co znamená pojem kultivace a rekultivace.
Výlet do Ekoškoly Krásná Lípa
Ve středu 25. dubna jsme vyrazili do Krásné Lípy, kouknout se na školu, která je stejně, jako ta naše škola Ekoškolou. Už cesta vlakem byla docela zábava, protože to byl jeden z teplejších dubnových dnů a důchodci vyrazili na výlety, takže jsme poslouchali celou dobu rozhovory typu „Pepo, představ si, že nám u baráku spadl strom, ale trefilo to sousedův barák, takže dobrý.“ Když jsme vystoupili z vlaku (představte si zpomalený záběr jak z amerického filmu), tak nás uvítala poněkud početnější zelená skupinka. Ano, všichni měli stejná zelená trička. Nejdřív jsme jimi byli zavedeni na Správu národního parku Česko – Saské Švýcarsko, kde jsme se dozvěděli zajímavé informace o parku a jeho spravování.
Krajský přebor v orientačním běhu = 3³
Tento typ školského závodu jsem běžela už čtyřikrát a stále je to jako poprvé. Ráno nemůžu dospat, mám motýlky v břiše a nasoukat do sebe snídani je nadlidský úkol. Ani dnes tomu nebylo jinak. Důležité je zachovat klid. Se mi to teď píše, ale když jsem viděla ty lidi, co chtějí bojovat o tentýž nablýskaný pohár jako já, pojem klid neznáte. Myšlenky se točily okolo lesa, jak správně dát mapu na sever, v kolik startujete a co by se stalo, kdyby se čirou náhodou mým soupeřkám něco přihodilo. Třeba kdyby zůstaly omylem zamknuté na záchodě. Mluvím jen čistě teoreticky, samozřejmě. Místo těchto milých myšlenek na soupeřky si vytipujete místo, kde se udělá takové naše hnízdo.
Bramborový Mc Donalds!
V pravém aprílovém počasí se ve čtvrtek 26.4. konal další turnaj McDonalds Cup v minikopané. O poháry bojovalo celkem 16 družstev ve čtyřech skupinách. Los přisoudil soupeře ze ZŠ Palachova, ZŠ Neštěmická a ZŠ Hluboká. Náš tým prošel skupinou bravurně a obsadil první místo. To kluky posunulo přímo do čtvrtfinále proti ZŠ Stříbrnická. Ve výborném utkání se dlouho nikdo ze střelců nemohl prosadit. Pět minut před koncem jsme se prosadili po perfektně zahraném přímém kopu Filipa Svobody.
Okresní přebor v orientačním běhu
Ve středu 11. 4. se naše pětičlenná výprava orienťáků společně s bývalou běžkyní Karčou Kurendovou, vydala na okresní přebor, který se konal v nedalekém Ústí nad Labem, konkrétně na Střížovickém vrchu. I přes to, že jsme závodili pouze tři (deváťáci se učili na přijímačky), dopadli jsme velmi dobře. Závodníků bylo dost. Postupně nás do terénu pouštěli po jedné až dvou minutách. Střídal se žák z II. a žák z I. stupně. Start jednotlivých běžců trval dle mých informací cca hodinu a půl. Když došlo na vyhlášení měli jsme dvě medaile jisté. Z kategorie mladších chlapců se Matěj Karvánek umístil na hezkém 2. místě, Karel Kurenda na 1. místě. A z kategorie starších dívek jsem se na 1. místě umístila já – Jasmína Rajtorová. Jako škola jsme celkově skončili na 2. místě, a tím pádem jsme postoupili do krajského kola, které se koná 25. 4. 2018 v Teplicích.
Další mega úspěch šachistů – zlato a stříbro z Teplic!
Kdo zastaví Hampla a Šípa? Takhle se nejspíš ptali soupeři Nikyho a Marka, když je viděli přebírat zlatou a stříbrnou medaili. Ale popořádku. V sobotu se konal v jídelně teplického gymnázia další turnaj GP v šachu žáků a dorostenců, účastníků bylo kolem stovky. Pořadatelé připravili poháry, medaile a ceny pro všechny účastníky. My tradičně obsazujeme kategorii mladších žáků, Povrláků přijelo šest. A zadařilo se! Skvělou hrou získal zlatou medaili Nikola Hampl, který 6x vyhrál a jednou remízoval, se svým oddílovým kolegou Markem Šípem. Ten měl o bodík méně a veze si domů stříbrnou medaili. Pěkně hráli také ostatní – 4 bodíky měli Marcel Marek, Josef Mánek a Štěpán Šíma. Náš nejmladší borec Jirka Janda vybojoval 3 bodíky. 5. května se vydáme na další turnaj Grand Prix do Chomutova.
oznámení
Ředitelka Základní školy a Mateřské školy Povrly, okres Ústí nad Labem, příspěvková organizace jako příslušný správní orgán, podle ustanovení § 46, § 165 odst. 2 písm. e) a § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodla takto: čtěte zde.
Návštěva Terezína
Pro jedny město duchů, pro jiné město historických událostí. Událostí, o kterých každý soudný člověk prohlašuje totéž. Jak se to mohlo stát? Nesmí se to opakovat. Přesto se zdá, že historie se pokaždé opakuje. Stejná otázka. Jak se to mohlo stát?
Edmund Burke tvrdil: „Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic.“ (Zdroj: https://citaty.net/autori/edmund-burke/ )
V naší škole se snažíme o mnoho věcí. Nebudu je zde všechny jmenovat. Jednu věc však zmíním – snažíme se, aby naši žáci byli slušní lidé, kteří napnou všechny své síly k pomoci slabším, k boji se zlem a nesvobodou. Vždy to samozřejmě nevyjde, ale snažíme se. I k tomuto cíli jsme se snad přiblížili návštěvou Malé pevnosti a Muzea ghetta Památníku v Terezíně. Jak naši „deváťáci“ reagovali? Nechme je promluvit.