Byli jsme v Národním filmovém muzeu a moc se mi tam líbilo. Bylo to zajímavé. Nejlepší bylo to, že jsme si mohli na všechno sáhnout a vyzkoušet si to. Dokonce i kavárnu tam měli moc dobrou. Při první prohlídce jsme koukali na český film Špatně namalovaná slepice z roku 1963. Bylo to vtipné a docela hezky namalované. Také jsme si mohli vyzkoušet, jak se animuje s fotkami. Moje nejoblíbenější část byla, když jsme mohli vidět, jak vypadá zvuk. Také jsme si do mikrofonu mohli něco říct a vytisknout si, jak dané slovo vypadalo na filmovém pásu. Hrozně mě zaujalo, kdy vznikla první virtuální realita nebo první film. Hlavně to, jak vypadá ruchárna a kdo tam dříve pracoval. Hodně mě to tam bavilo. Nina Hoskovcová

Vydali jsme se do Prahy do Národního muzea filmu. Možná si říkáte, že muzeum filmu je jen o koukání na filmy, ale není tomu tak. Dozvěděli jsme se například, že první film vznikl už před 131 lety. V muzeu jsme si vyzkoušeli mnoho věcí, třeba jak se animují filmy. Dívali jsme se na animovaný film, který trval kolem 5–10 minut, ale vytvořit ho zabralo třeba i rok nebo dva. Teď vím, že pět sekund filmu může trvat i 10–15 minut práce. Také jsme si vyzkoušeli virtuální realitu, ve které jsme viděli, jak vypadal první film. Určitě to nebylo v kině jako dnes, ale ve vlaku, který měl černobílou obrazovku – lidé jeli vlakem a u toho na film koukali. V té době to bylo něco úplně nového.Pak jsme si zkoušeli dabovat animovaný film. To bylo moje oblíbené, protože jsem si mohla vyzkoušet něco nového, co si jen tak doma nezkusím. Muzeum bylo super, protože jsme si mohli skoro všechno otestovat. Je to kousek od Václavského náměstí, zhruba 10 minut cesty. Doporučila by ho navštívit každému, hlavně těm, kteří mají rádi historii. Valča Brožová

3. března jsme navštívili Národní filmové muzeum v Praze. Je asi 100 metrů od Václavského náměstí. Muzeum zvenku vypadalo malé, ale když jsme vešli dovnitř, přivítalo nás docela prostorné café, kde jsme si odložili bundy a připravovali se na prohlídku.Rozdělili nás na dvě skupiny a provedli nás expozicí. Mohli jsme si zkusit animovat, zkoušeli jsme virtuální realitu a dokonce jsme i dabovali krátkou animaci. Nejvíc se mi ale líbilo, když jsme zkoušeli iluze s blikáním světel, protože mě zaujalo, jak to náš mozek vnímá. Muzeum bylo strašně zajímavé a kouzelné. Podle mě je to strašně husté a kreativní. Je to místo, kde kreativita nemá limit. Byl to super zážitek, na který nezapomenu. Určitě se tam znovu stavím a doporučuji se tam někdy kouknout. Vincent Dlouhý

3. března jsme jeli s 6. třídou a VV do Prahy do Národního filmového muzea. Muzeum je kousek od Václavského náměstí. Když jsme tam přišli, odložili jsme si věci, chvíli počkali a pak se rozdělili do skupin. Jedna skupina šla do části s animací a my jsme šli do druhé části, kde jsme se dozvěděli zajímavosti a také jsme si tam zkoušeli třeba v ruchárně dabovat film a zkusili jsme si i virtuální realitu. Když jsme si v této části vše zkusili a prohlédli, dali jsme si pauzu na jídlo a pak jsme se se druhou skupinou vyměnili. V té další části to bylo o animaci. Plnili jsme úkoly a ve skupinách tvořili. Animace mě zaujala asi nejvíc, protože jsme si opravdu mohli vymyslet jakékoliv téma. Zkusili jsme si, jak pohybovat s postavami a jak to fotit. V muzeu byli všichni moc milí a příjemní. Mají to tam hezky zařízené a můžete si tam koupit i nějaký suvenýr. Doporučuji navštívit. Nikola Šourková

Návštěva muzea byla jedna velká jízda. Užili jsme si spoustu legrace a dozvěděli se mnoho nového. Muzeum sídlí jen kousek od Václavského náměstí, takže cesta byla úplně v pohodě. Paní průvodkyně nám všechno trpělivě vysvětlila, a navíc s ní byla obrovská sranda. Nejlepší na tom je, že si v expozici můžete na skoro všechno sáhnout a všechno si vyzkoušet. Můžete si vytvořit vlastní animovaný film nebo si nasadit brýle pro virtuální realitu. Určitě bych se tam chtěl podívat aspoň ještě jednou. Navíc jsme dostali 50% slevu na příští návštěvu, což je pecka. V muzeu bylo příjemně teplo a v průběhu programu jsme měli i krátkou pauzu na odpočinek. K jídlu a pití se tam dá také leccos objednat, a pokud byste měli fakt velký hlad, hned u nádraží je McDonald’s a KFC. Zdaleka jsme nestihli projít všechno, ale viděli jsme třeba film Špatně namalovaná slepice a naučili se, kdy a jak vlastně vznikly první filmy. Kuba Povolný

Byli jsme v Národním filmovém muzeu kousek od Václavského náměstí a musím říct, že je to pecka. Celá expozice je o historii a vzniku filmu. Ukážou vám, jak se dříve filmy natáčely, a můžete si vyzkoušet i jejich přehrávání na starých strojích. Návštěvu vám fakt doporučuji! Program jsme začali tím, že jsme si zkusili animovat svůj vlastní film. Zjistili jsme, že je to pořádná šichta – za 10 minut práce jsme vytvořili jen 5 sekund videa. Pak jsme si vyzkoušeli „ruchárnu“ (tvorbu zvuků) a dokonce jsme si odtamtud odnesli vytištěnou svoji vlastní zvukovou vlnu. Dalším zážitkem byla virtuální realita. Díky ní se vrátíte v čase zpátky do roku 1904, kdy se rodily první filmové pokusy, ale víc už vám „spoilerovat“ nebudu, abyste nepřišli o překvapení. Byl to prostě super výlet a ještě jednou vám návštěvu NaFilMu doporučuji.
Sam Hušek

Národní filmové muzeum v Praze není jako nějaké jiné obyčejné muzeum. V tomto muzeu to není tak, že je vše za sklem a že se na to nesmí sahat. Tady je to tak, že si můžeš sáhnout skoro na všechno. Zkoušíš animovat krátký film, dozvíš se hlavně o historii filmu, zkusíš si dabovat krátký film, promítáš si starý film pomocí kliky přímo z filmového pásu a díky virtuální realitě se podíváš, jak vypadal film před sto lety nebo jak se dříve na filmy dívalo. Mě třeba nejvíce bavilo animování asi patnáctivteřinového filmu, které trvalo asi třináct minut. Pak mě ještě bavila virtuální realita. A abych nezapomněla, je tam taková menší kavárna, kde si můžeš koupit něco k pití a můžeš si tam také zakoupit nějaký suvenýr. Markéta Bartošová