Ve dnech 17. – 19. 10. nás přijela navštívit šikovná sokolnice paní Věra Gilová. Měla pro žáky připravený velmi bohatý program, který zahrnoval povídání o sovách, orlech a káňatech, které paní přivezla s sebou. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací, mohli jsme si pohladit sovy i orla, který má drbání nejraději pod křídlem. Dále si žáci užili let sovy a káňat nad jejich hlavami. Na závěr je čekal ojedinělý zážitek v podobě přistání dravce na paži. Na závěr připojuji reakce žáků ze 3. B, z nichž si můžete udělat sami obrázek, jak byli spokojeni či ne.
Archiv rubriky: třídní akce
Deváťáci
My jako deváťáci jsme tu z vás všech nejdéle (nepočítáme učitele). Zažili jsme spoustu změn, proměn a velkých akcí na této škole. Pamatujeme si ještě staré záchody u jídelny, kabinet paní učitelky Melounové i samotnou paní učitelku, knihovnu, kde je teď udělaná třída a mnoho dalšího. S jistotou Vám ale můžeme něco říci. A to, že se nám bude po této škole stýskat. I naše třída samotná se za těch 9 let změnila. Nesnášeli jsme se, potom jsme se zase měli hrozně rádi a nakonec tu jsme jako jedna velká parta, co se rozbrečí při každé vzpomínce na těch 9 let. Proto všichni, co toto čtete, uvědomte si, že těch 9 let uteče hrozně rychle a nikdy se nevrátí zpět.
Uhelné safari v Mostě
Dne 3.5 jsme se vydali na velmi zajímavou a celkem složitě zamluvenou exkurzi. Byla to výprava do města Mostu. Cílem bylo navštívit známé uhelné lomy, kde se těží hnědé uhlí. Výpravu jsme započali ráno na nádraží Povrly. Po asi hodinové cestě vlakem do Mostu, přímou cestou bez přestupů, jsme dorazili na nádraží. Tam si nás převzali průvodci a odvedli nás do jejich kanceláře. Po krátké prezentaci o bezpečnosti jsme nasedli do přestavěného popelářského auta, kterému říkali Jeep. Dorazili jsme na nedalekou vyhlídku, kde byl překrásný výhled na rozlehlý lom. Zde nám řekli pár informací o samotné těžbě a o tom, jak to bude v budoucnosti. Taky jsme se dozvěděli, co znamená pojem kultivace a rekultivace.
Návštěva Terezína
Pro jedny město duchů, pro jiné město historických událostí. Událostí, o kterých každý soudný člověk prohlašuje totéž. Jak se to mohlo stát? Nesmí se to opakovat. Přesto se zdá, že historie se pokaždé opakuje. Stejná otázka. Jak se to mohlo stát?
Edmund Burke tvrdil: „Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic.“ (Zdroj: https://citaty.net/autori/edmund-burke/ )
V naší škole se snažíme o mnoho věcí. Nebudu je zde všechny jmenovat. Jednu věc však zmíním – snažíme se, aby naši žáci byli slušní lidé, kteří napnou všechny své síly k pomoci slabším, k boji se zlem a nesvobodou. Vždy to samozřejmě nevyjde, ale snažíme se. I k tomuto cíli jsme se snad přiblížili návštěvou Malé pevnosti a Muzea ghetta Památníku v Terezíně. Jak naši „deváťáci“ reagovali? Nechme je promluvit.
Deník Kláry a Natálie z lyžáku na Souši
Sobota 20. 1. – Je asi zbytečné psát, že jsme přijeli ve tři hodiny a vybalovali, protože to si jistě každý odvodí nejspíš sám, ale je určitě důležité vědět, že jsme hned po všech těch věcech, které jsou nutné po příjezdu udělat, obuli sněhule a šli na trek. To zase kecám, ale chápeme se. Šli jsme se porozhlédnout po okolí. Vlastně, já si myslím, že to také bylo o tom, očíhnout si lidi ze ZŠ Nové, s nimiž jsme pak celý týden museli provádět symbiózu, nebo se o to alespoň snažit.. První pocity byly asi takové – jsou to namyšlení ešusové a kedlubňáci, ale nenechte se zmást prvním dojmem. Po procházce jsme šli všichni otestovat zdejší kuchyni a všichni se tvářili při příchodu naprosto nadšeně, já si však nemyslím, že všichni tak nadšení i odcházeli…
Německá módní přehlídka ve dvacátém prvním století, oder Modes Robes in Deutsch
Am Dienstag jsme měli, my deváťáci, němčinu o odpoledkách obohacenou o netradiční událost. Klassenzimmer Ethik se stala předváděcím molem, po kterém se procházely modelky a modelové v propracovaných outfitech. Podrobný komentář byl – wie jinak – in Deutsch. Celkem se účastnilo 8 (acht) modelů a vystřídalo se acht komentátorů. Trendem byly džíny (die Jeans) a triko (das T-shirt), občas mikina (das Sweatshirt) a v jednom případě auch tepláky (die Sporthose), sluneční brýle (die Sonnenbrille) und kšiltovka (die Kappe). Ganz interessant byl klobouk (das Hut) ve tvaru podprsenky (BH). Komentář byl super und nicht langweilig. Celou přehlídku doprovázela stylová Musik, která mnohdy podněcovala k plamennému toll výstupu. Na naši přehlídku můžete nahlédnout v následující authentisch ukázce. So, bis später und tschüss.
Den s devítkou z Roudnice
Středa 15. června se stala dnem, kdy žáci devátého ročníku zdatně reprezentovali naši školu. Jako hostitelé přivítali a provedli školou milou návštěvu. Jednalo se o žáky 9. třídy základní školy z Roudnice nad Labem, které doprovázela zástupkyně školy a třídní učitelka žáků. Naši deváťáci si pro ně připravili následující program. Uvítání proběhlo na nádraží Povrly, kde je očekávali chlapci s paní učitelkou Melounovou. Cestou do školy je seznámili s obcí, představili jim sportovní a zimní stadion, využívané při hodinách tělesné výchovy, v areálu školy je seznámili s naučnou stezkou.
Žáci naší školy navštívili Revolution train
Na první kolej před staniční budovu Ústí nad Labem – Střekov byl ve čtvrtek 9. 6. přistaven zvláštní vlak. Prvními cestujícími, kteří do vlaku nastoupili, byli žáci 7. a 8. třídy z Povrlů. Během téměř 90 minutové jízdy vlak zastavuje ve stanicích, které si pro ně teprve život připravuje. Ve vlaku se vyskytnou v situacích, kde budou rozhodovat o budoucnosti a osudu jiných osob. Diskotékový bar, automobilová havárie, vězení, doupě feťáků, policejní vyšetřovna nebo detoxikační centrum. Společným jmenovatelem těchto situací jsou drogy a rizika, která jsou spojená s jejich požíváním. Naším průvodcem byl člověk, který nás seznámil i se stanicí konečnou.
Milé Činoherní studio, „Činoheráku“!
Před týdnem (29. 2.) jsme společně s dětmi sedmé třídy navštívili vaše představení My děti ze stanice ZOO. Přiznám se, že jsem poněkud váhal, zda je toto představení vhodné pro takové děti, jakými sedmáci bezesporu jsou. Pak mi však došlo, že hlavní hrdinka Christiane F. byla téměř vrstevnicí „mých“ dětí. Váhání nejít přešlo v jistotu jít. Nelituji ani vteřinu, že jsem se takto rozhodl. Pomocí vašich skvělých výkonů jste mi pomohli naplnit hned několik výchovných cílů, jež na mě, ostatní pedagogy a školu obecně klade dnešní společnost. Od umění etikety (chování v divadle), k oblečení (jasná motivace alespoň trochu se obléknout jinak) k drogové problematice, mediální výchově a práci s textem. To vše jste mi naservírovali takovým způsobem, že to ve mně rezonuje ještě teď. A jak se to líbilo dětem? Dovolte mi poslat vám pár komentářů.