Druhý den našeho cyklistického výletu v době, kdy ostatní ještě spali zachumlaní v peřinách na pokojích, seděly jsme já a paní učitelka Vaněčková již ve vlaku do Mladé Boleslavi, poté do Prahy a nakonec do Říčan. Konalo se tam totiž celostátní kolo Geologické olympiády. Ačkoliv jsem si upřímě příliš nefandila, bylo mi trapné se tohoto kola neúčastnit. Zatratila jsem kvůli němu dokonce i výlet na opuštěné letiště v Hradčanech, kam se zbytek mých vrstevníků vypravil. Později jsem toho trochu litovala. Geologická olympiáda se konala na říčanské základní škole formou 10 venkovních stanovišť s nejrůznějšími úkoly. Krom těch lehkých, které jsem bez problému zvládla, byly zde i zákeřnější problémy. Například někomu, kdo pod binokulární lupou horniny nikdy nezkoumal, přišel každý vzorek jako trocha písku (nebo čeho vlastně…). Kdybyste to nepoznali, toto byl právě můj případ. Absolvovala jsem všechna stanoviště a s paní učitelkou prošla ve volném čase do vyhlašování celé Říčany. Vyhlašování moderoval ten samý pán, který moderuje Zázraky přírody, pan Kořen. Každý si přišel pro cenu útěchy, tzn. dvě knížky, bloček a propisku. Celkové pořadí se naštěstí neudávalo, a i když výsledky už znám, jen nerada bych se s nimi chlubila. (Žádná hitparáda to vpravdě nebyla.) Jako pozitiva beru to, že jsem se do tohoto kola vůbec dostala a že jsme na této akci dostaly grilované maso a vládla tam příjemná prosluněná atmosféra. Bylo zajímavé se tam jet podívat a nasbírat několik nových zkušenosti. Výsledky zde.