Výživa hrou na 1. stupni

V týdnu od 5. 2. do 9. 2. 2018 proběhl na 1. stupni naší školy již tradiční projekt Výživa hrou zaměřený na zdravou výživu a zdravý životní styl.
Tentokrát se projekt od úterý do čtvrtka rozšířil o výukové programy Zdravá 5 a Nestlé pro zdraví. Tyto programy seznámily žáky s 5 základními zásadami
zdravého stravování – správným složením jídelníčku, ovocem a zeleninou, pitným režimem, zásadami hygieny a bezpečnosti potravin.

Čtěte více

Deník Kláry a Natálie z lyžáku na Souši

Sobota 20. 1. – Je asi zbytečné psát, že jsme přijeli ve tři hodiny a vybalovali, protože to si jistě každý odvodí nejspíš sám, ale je určitě důležité vědět, že jsme hned po všech těch věcech, které jsou nutné po příjezdu udělat, obuli sněhule a šli na trek. To zase kecám, ale chápeme se. Šli jsme se porozhlédnout po okolí. Vlastně, já si myslím, že to také bylo o tom, očíhnout si lidi ze ZŠ Nové, s nimiž jsme pak celý týden museli provádět symbiózu, nebo se o to alespoň snažit.. První pocity byly asi takové – jsou to namyšlení ešusové a kedlubňáci, ale nenechte se zmást prvním dojmem. Po procházce jsme šli všichni otestovat zdejší kuchyni a všichni se tvářili při příchodu naprosto nadšeně, já si však nemyslím, že všichni tak nadšení i odcházeli…

 

Čtěte více

Mikulášské řádění 2017

V sobotu 2. prosince proběhl již 15. ročník Mikulášského řádění. Prohloupil ten, kdo se nezúčastnil. Přišel o dobrou zábavu na jednotlivých stanovištích, kde dvojice plnily úkoly zábavné, vědomostní ale také sportovní disciplíny. Nakonec si pochutnali všichni na perníčcích a vítězové, na krásných dortech. Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci akce (škola a spolek Rodiče Povrly).

Olympijský den 2017

Po roce jsme opět oslavili Mezinárodní olympijský den. Ve středu 21. 6. 2016 žáci nejprve vyzdobili okolí školy výtvarnými díly s olympijskou tématikou. A bylo se opravdu na co koukat. (viz galerie na webu). Poté se všichni přemístili na místní fotbalové hřiště, kde za asistence hudby proběhla společná rozcvička. Nervozita stále narůstala, protože se blížil start samotného závodu. Tropické vedro rychle ubíralo síly malým i velkým závodníkům. V 9,45 to vypuklo! Start první kategorie a obrovské vypětí povolilo.

 

Čtěte více

Itálie 2017

Pátá a devátá třída, jejich rodinní příslušníci a další nezařaditelní členové, to byli účastníci dovolené – nebo lépe řečeno expedice – do Itálie. Vyráželi jsme autobusem na 14 hodin dlouhou cestu v autobusovém pekle. Po dojezdu do Lida Adriana, což je asi 100 km od státu San Marino, jsme se ubytovali na apartmánu a nečinně se váleli na pláži celé dlouhé hodiny, stejně jako větší část našeho pobytu. Večer jsme si prošli město a zjistili, kde že to budeme celý týden vlastně bydlet. My, deváťáci, jsme to znali z doby, kdy jsme zde byli v šesté třídě, ovšem potřebovali jsme si vše připomenout. Celý článek zde

Obhajoba ročníkových prací

Jako každý rok, i letos dostali deváťáci – což jsme mimochodem my – úkol předvést, jak se dokáží vypořádat se svým prvním velkým projektem, s ročníkovou prací. Mám pro vás exkluzivní pohled do zákulisí prací; přesněji řečeno svůj pohled. O pracích jsme věděli již koncem zimy. Některé hlodala myšlenka už dlouhé měsíce dopředu. Například já jsem proškrtávala své nápady už na podzim. Chvála bohu. Pokud bych to neudělala, také by to mohlo skončit nějakou nehoráznou hloupostí. Po dlouhém rozmýšlení jsem zvolila za téma Braillovo písmo a Morseovu abecedu. Připadalo mi to zajímavé. Dalším krokem bylo oslovit učitele, kterého jsme si vybrali za vedoucího práce. V mém případě to byl – opět po dlouhém rozmýšlení – pan učitel Skála. Následovala několikaměsíční práce složená z vytváření prezentace, pracovních schůzek s panem učitelem, analýz, návštěvy Tyflocentra a sběru kapitálu pro mou práci; podkladů, informací a vědomostí. Nebudu kazit budoucím deváťákům překvapení tím, že bych prozrazovala, jaké nástrahy mě potkaly během práce. Řeknu vám jen o jedné, a tou je prokrastinace a lenost celkově. Dejte si na ní pozor, těžko se s ní bojuje a je neskutečně vlezlá. A potom už tu byl den obhajob. Nedopatřením jsem dorazila asi o hodinu dříve, než jsem potřebovala, takže se mi podařilo vynervovat dlouho před obhajobou. A to i přes to, že jsem neměla pocit, že jde o něco těžkého. Hecování i podpora spolužáků mi pomohla se tam postavit a dál už jen mluvit. Pak přišel konec, dotazy a hodnocení. Dostala jsem přes 40 bodů, tedy tam, kam jsem se dostat chtěla. Ročníková práce pro mě byla varováním. Výzvou. Indikátorem chyb. A prostorem k tomu vytvořit něco svého. Pro ostatní žáky, které to čeká, mám vzkaz; máte se na co těšit 🙂